Není tomu zase tak dávno, co se děti venku bavily skákáním „panáka“. Křídou namalované siluety takových jednoduchých „panáků“ lze koneckonců dodnes občas spatřit na chodnících, ovšem jejich výskyt je stále vzácnější. Jak už tomu tak bývá, i v případě dětských her totiž přicházejí a odcházejí módní vlny, a každá z nich s sebou přinese nějakou tu novinku, která na následující sezonu pořádně zaměstná naše ratolesti. Některé zůstanou a předávají se z generace na generaci, jiné postupně vymizí a dnešní děti už je ani neznají. A pak se jako zázrakem začínají vracet, když je objeví nějaký nadšenec a znovu naučí své potomky, kteří tyto jednoduché hry následně rozšíří ve školách a školkách.
Znovuobjevené skákání gumy
Tak schválně – kdo z vás si ještě vybaví dřívější hit, tzv. „skákání gumy“? Mezi děvčaty, ale i kluky šlo před několika desítkami let o mimořádně oblíbenou zábavu, která tvořila náplně jejich přestávek, a následně se jí věnovali ještě po škole. Protože kreativitě a fantazii se meze nekladly a nekladou, žáci nepotřebovali ke skákání přes gumu návod, ale vystačili si s vlastními nápady a obměňovaly zažité skoky tak, jak je zrovna napadlo. Že se u toho skvěle bavili, zdravě se pohybovali a nasmáli se, netřeba připomínat. Zato dnes aby takové hloučky rozskákaných dětí pohledal.
Není to škoda? Proč jsme na skákání přes gumu zapomněli? Je to snad proto, že už gumy nejsou k dostání? Nebo mají naši potomci jiné zábavy? Opravdu by raději seděli u počítačů? Pojďme to změnit. Kdo z vás ještě pamatuje, jak se guma skákala, ukažte to dětem! Uvidíte, že budou na hřišti za hvězdu, až jednoho dne přijdou s klasickou skákací gumou a vybídnou ostatní, aby šli skákat s nimi. Začít můžete třeba tak, že dětem ukážete nějaké video skákání přes gumu – na internetu je jich naštěstí k dispozici dost. A pak už se můžete vrhnout do skutečného trénování.
Jednoduchá a skvělá zábava
Výše jsme sice psali, že děti nepotřebují žádná pravidla a vystačí si s vlastními pohotovými nápady, pro začátek se však můžete vrátit ke klasickým a zažitým sestavám. Dosud dokonce existují kouzelné černobílé obrázky stylizovaných postaviček, doplněné schématy správného „postavení“ gumy – tak jsme se skákat přes gumu učili kdysi dávno my a teď se nám tyto návody mohou docela pěkně hodit.
Jednou z velkých výhod této hry je, že kromě gumy a trochy rovného prostoru není potřeba již nic navíc. A pokud neseženete gumu na skákání, můžete improvizovat a použít třeba několik starých gum z kalhot od pyžama, které sešijete dohromady. Guma se navíc díky svým rozměrům a takřka neznatelné hmotnosti vejde do každé školní brašny, aniž by zde překážela.
Teď už stačí, aby si dvě osoby v dostatečné vzdálenosti stouply naproti sobě (nejlépe tak, aby se mezi ně pohodlně vešla jedna nebo dvě další skákající osoby) a gumu si navlékly nejprve kolem kotníků, poté kolem lýtek, kolen atd. Výšku gumy lze libovolně upravovat, zatímco třetí osoba má za úkol ji přeskakovat. Následně se děti vystřídají. Zpočátku je to samozřejmě jednoduché, gumu ve výšce nějakých deset dvacet centimetrů přeskočí většinou každý. Zato guma ve výši pasu? To už je výkon a pořádná výzva.
Skákání gumy probouzí v dětech tu správnou dávku soutěživosti a má ještě jednu velkou výhodu – představuje totiž zdravou fyzickou aktivitu, kterou v dnešní době naše ratolesti tolik postrádají.
Až si příště nebudete jisti, čím obdarovat své děti nebo vnoučata, stačí, když v hračkářství nebo galanterii koupíte něco tak jednoduchého jako je obyčejná skákací guma. Úspěch je zaručený.
Tak co, nemáte chuť se ke skákání přes gumu po letech vrátit?